IDieđut dutnje gii ozat veahki JURK`as
JURK vuođđuduvvui 1974`s. Min doaimmahit jussastudeanttat ovttas beaivválaš jođiheddjiin, fágaráđđeaddin ja kantuvramielbargin.
Geat sáhttet mis oažžut veahki?
- Buohkat geat iežaset meroštallet nissonolmmožin sáhttet oažžut juridihkalaš veahki JURK`as.
- Jus mis deivet leat unnán bargonávccat de mii vuoruhat álggos veahkehit sin guđiin unnimus sisaboahtu. Dát mearkkaša ahte sáhtát hilgojuvvot iežat sisaboađu vuođul.
- Jus dus lea opmodat man friija hálddašat de sáhttá dát leat vuođđu hilgut du ášši.
- Áššin main lea veahkaválddálašvuohta, seksuála givssideapmi dahje sohkabealvealaheapmi de mii veahkehat, beroškeahttá mii dus lea sisaboahtun ja opmodagat.
- Min luhtte barget sihke nissonolbmo ja almmáiolbmo áššemeannudeaddjit. Vuolggasadji lea ahte lea sahtedohko geainna beasat hállat, muhto jus dutnje lea váttis almmáiolbmuin háleštit de sáhttit láhčit nu ahte beasat nissonolbmo áššemeannudeddjiin háleštit.
Maid mii vuordit dus:
- Ahte muitalat rehálaččat iežat ášši birra ja it doalat dieđuid mat sáhttet leat dehálaččat midjiide go galgat du veahkehit.
- Ahte vástidat go geahččalat duinna váldit oktavuođa ja ahte boađát sohppojuvvon áigái jus mii soahpat čoahkkinastit.
- Ahte veahkehat háhkat daid áššebáhpáriid maid mii dárbbašat go galgat áššát geahčadit (ovdamearkka dihtii NAV-mearrádusa, bargošiehtadusat, j.n.a.).
- Ahte dieđihat jus lea beroštusriidu du ja muhtun eará olbmo gaskkas gean mii maid veahkehat.
- Ahte dušše válddát oktavuođa iežat áššemeannudeddjiin JURK`a telefovdnanummáriid, e-boastta, reivviid dahje kantuvragalledemiid bokte. Jus válddát oktavuođa áššemeannudeddjiin priváhta de mielddisbuktá ahte mii loahpahat du ášši min bealis.
Ávkkálaš dieđut:
- Mis lea rabas birrajagi, earret juovla- ja beassášluomuid áigge. Mis lea maid gitta go áššemeannudeaddjit leat seminárain ja sullasaččain. Dáin áigodagain eat meannut áššiid ja lea váttis min dalle olahit.
- Buot veahkki maid fállat lea nuvttá. Jus mii veahkehat du, ovdamearkka dihtii Soabadanráđis dahje Viessoláigoriidolávdegáttis de gáibidit sii divvaga das. Dán divvaga fertet ieš máksit. Fertet divvaga máksit min klieantakontui ovdal mii sáddet váidaga du bealis.
- Leat Justisdepartemeanta, Oslo suohkan, Čálgodiggi (Velferdstinget) ja iešguđege vuođđudusat mat ruhtadit min doaimma. Universitehta Oslos máksá min viessoláiggu.
- Mii eat meannut fitnodatrievttálaš-, vearro-, dorvoohcan-, árbevuoigatvuođa- dahje dáhkádusáššiid. Mii eat hábme testameanttaid eatge náittosšiehtadusaid. Leat maid eará áššesuorggit main mis ii leat gelbbolašvuohta ja dan sivas šaddat hilgut áššiid.
- Lea hui iešguđet láhkai mainna mii sáhttit veahkehit dain iešguđege áššešlájain ja áššiin.
- Mii eat lokte áššiid diggái.
- Mii veahkehat dušše priváhtaolbmuid áššiiguin, eat fal fitnodagaid.
- Min áššemeannudeaddjit ovttasbarget buot áššiin. Don oaččut dihto áššemeannudeaddji mainna gulahalat, muhto eambbosat barget du áššiin. Buohkain geat barget min luhtte lea jávohisvuođageatnegasvuohta.
- Mii riŋget dábálaččat čiegus nummáris.
- Mii veahkehat dušše áššiin mat leat norgga riektenjuolggadusaid birra.
Áššemeannudanáigi:
- Mii meannudat buot áššiid čálalaččat. Dát mearkkaša ahte oaččut vástádusa mis reivve bokte. Jus dárbbašat veahki reivve lohkat de sáhttá áššemeannudeaddji dutnje riŋget. Ovdal mii sáddet reivviid de leat moanat áššemeannudeaddji daid dárkkistan.
- Sáhttá ádjánit 3-4 vahkku ovdal oaččut mis vástádusa.
- Jus boađát min lusa maŋŋá go muhtun áigemearri lea vássán de ii leat sihkar mii sáhtit du veahkehit. Seammá guoská jus lea hui lahka muhtun áigemearrái.
- Jus oaččut mis reivve ja dárbbašat eanet veahki dán maŋŋá de sáhttá fas ádjánit muhton áigi ovdal geargat vástidit.
Min vástádus dutnje:
- Jus eará ii leat sohppojuvvon de lea min vástádus dutnje dárkkuhuvvon justa du áššái. Dát mearkkaša ahte ii soaitte doallat deaivása olbmuide mat leat vásihan sullasaččaid.
- Muhton mearis áššiin mii addit dušše oppalaš dieđuid. Mii eat sáhte álo muitalit mii livččii čoavddus justa du áššis.
- It galgga rievdadit áššebáhpáriid maid mii sáddet dutnje ja dasto sáddet viidáseabbot, eará go jus dát lea sohppojuvvon minguin ovddalgihtii.
Min vuorkávierut:
- Mii vurkkodat kopiijaid buot áššebáhpáriin logi jagi maŋŋá go ášši lea loahpahuvvon min bealis. Mii vurkkodat dáid sihkkaris elektrovnnalaš vuorkkás.
Váidda:
- Jus it leat duhtavaš iežat áššemeannudemiin de sáhtát váldit minguin oktavuođa. Mii dalle árvvoštallat livččiimet go galgan eará láhkai bargan dahje maid galggašeimmet bargat njulgen dihtii dili. Ii leat sihkar ahte váidda váldojuvvo vuhtii.
Loahpaheapmi ja áššiid hilgun:
- Jus it deavdde gáibádusaid maid mii leat čállán “Maid mii vuordit dus” čuoggás de sáhttit loahpahit ášši min bealis. Jus ain háliidat veahki de fertet minguin váldit ođđasit oktavuođa jearran dihtii sáhttit go ođđa ášši rahpat dutnje.
- Jus mii leat jo veahkeheamen muhtuma geainna dus sáhttá šaddat beroštusriidu de šaddat hilgut du.
- Jus válddát mediain oktavuođa ovdal go lea sohppojuvvon minguin de sáhttá leat vuođđu hilgut du ášši.
- Mii eat sáhte veahkehit áššiin main lea sáhka hui olu ruđain.
- Jus mis deaivá leat olu bargu de mii hilgut áššiid main lea sáhka háválasmávssus mii lea vuollil 3000 ruvnno.
- Jus mii leat jo meannudan du ášši, de eat meannut seamma ášši ođđasit. Eat ge meannut áššiid mat leat jo meannuduvvon eará riektevehkiid dahje juristtaid bokte, jus eat áicca ahte leat hui heajos veahki ožžon.
- Jus mii leat bealálaččat de mii fertet hilgut áššát.
- Jus áittát dahje fallehat min bargiid njálmmálaččat persovnnafallehemiiguin de mii hilgut áššát.
- Mii eat dohkket bargiideamet vealahuvvot sin agi, čearddalašvuođa, seksuálasoju, liikeivnni, oskku, eallinoainnuid, sohkabealidentitehta, sohkabealleovdanbuktima dahje doaibmanávccaid vuođul. Jus dakkáriid cealkkát de sáhttit hilgut áššát.
- Jus oaččut earáin juridihkalaš veahki áššiinat de ii sáhte JURK dainna bargat. Dát lea dainna go eat veahket áššiin main klieanttain lea jo veahkki eará riekteveahkkefálaldagaid bokte. Jus dus lea advokáhta guhte bargá áššiin de váldonjuolggaduslaččat ii veahket JURK dakkár áššiin.
Ovddasvástádus:
- It don, eat ge mii sáhte gáibidit buhtadusa boasttuvuođaid, váilevašvuođaid, vahágiid, bárttiid, virusiid dahje sullasaččain elektrovnnalaš gulahallama oktavuođas.
- Gáibádusat du bealis midjiide sáhttet dušše loktejuvvot JURK organisašuvdnii, iige dan eaŋkiláššemeannudeaddjái.
Njuolggadusat buori advokáhttaskihkkii:
- Mii čuovvut njuolggadusaid buori advokáhtaskihkkii nu guhkás go heivejit min doibmii. Dáid sáhtát gávdnat Advokáhtasearvvi ruovttusiiddus: www.jus.no.
Persovnnasuodjalus:
- Eanet dieđut min persovnnasuodjalusmeannudeamis gávnnat min persovnnasuodjalusjulggaštusas man gávnnat ruovttusiiddus: www.jurk.no